Novinky:

Oneshot: Deja Vu

Konec paniky aneb VÝSLEDKY TŘÍDĚNÍ!!!

Prosím, nepiště mi sem reklamy - neodpovídám na ně!

NOW:
Frčím na: Workout!
Čtu (pročítám): Píseň ledu a ohně - Střet králů (ať žije Hra o trůny)
Potřebuju vidět: Všemocný, Sněhurka a lovec, Spáči
Poslouchám: RISE AGAINST! Foo Fighters, Three Days Grace apod... xD

Crying Fragile Butterfllies 3/3

6. března 2011 v 21:26 | Tifa |  Crying Fragile Butterflies
Táák a je tu konec přátelé! Myslela sem si, že za depky splodím něco slušnýho, ale ne! Nebyla bych to já, kdyby to nebyla nuda xD Končí docela nic moc, ale ještě vám sem přidám PROLOG! Takže ten snad bude lepčí :-)




Ulice Konohy. Tmavé a tiché. Jedenáctá hodina večer. Dlouhá a lenošná. Zvuk běhu nesoucí se ulicemi. Mladý muž. Hnědé vlasy hnědé oči. Hledá místo. Dům. Zahne doleva.
Černovlasá dívka seděla stále na okenním parapetu. Klepání. Pomalu otočila hlavu.
Shikamaru stál před dveřmi a čekal jestli otevře.

Flashback: ,,Vyvraždili její rodinu" řekla potichu hnědovláska stojící uprostřed tanečního parketu. Shikamaru ji jen vyděšeně pozoroval.
,,Jednoho po druhé" pokračovala.
,,Už měsíc sedí doma. Nic nedělá. S kytarou v ruce sedí na parapetu okna. Já…já už nevím jak jí pomoct" rozbrečela se Meidý.
Konec Flashbacku:
Tifa pomalu přešla až ke dveřím. To co uviděla jí docela překvapilo, ačkoliv to na sobě nedala znát.
,,Ahoj!" pozdravil jí Shikamaru. V tu chvíli nevěděl co má dělat. Ani co si má myslet. Její tvář ztratila veškerou mimiku. Otočila se a vrátila se na místo, kde už dlouhý jeden měsíc tráví celé dny. Ještě chvíli stál ve dveřích a potom vešel. Prohlídl si fotky, které byli nad postelí. Na nich poznal Tifu, její dva bratry a domyslel si, že ti dva dospělí musí být její rodiče.
,,Víš…" začal ,,…já neztratil rodinu." Tifa zvedla hlavu, aby mu naznačila, že poslouchá, ale pohledem zůstávala neustále u okna. Shikamaru si toho všiml a tak pokračoval.
,,Ale ztratil jsem senseie…Myslí, že je to podobné jako ztratit strýce, nebo tak. Nejspíš…ti chtělo pomoct už hodně lidí, jenže ty jsi jim ani nevěnovala pozornost. Mám pravdu? To proto, že nevěděli ,jak se cítíš." Shikamaru byl za tu dobu první kdo ji dokázal zaujmout a odtrhnou ji od vzpomínek.
,,Hmmm…Vzpomínky." Říkal si skoro pro sebe když se znovu zakoukal do už zmíněných fotek na zdi.
,,Některé dobré a některé špatné. Víš je to otrava, ale někdy je lepší myslet jen na ty dobré." Shikamaru vzdychl.
,,Ztrácíme i získáváme, ale přesto všechno musíme jít dál. Protože život, ten jde dál. Popřemýšlej o tom" otočil se a byl na odchodu. Když otevřel dveře naposledy se k ní otočil. Zpozoroval, že se nepohnula ani o milimetr. To ho zamrzelo.
,,Nejsi sama. Nikdy si nebyla." S těmito slovy už opravdu odešel.

Když uslyšela bouchnutí dveří otočila hlavu směrem k nim. V tu chvíli jí hlavou proběhly všechny vtipné a bláznivé vzpomínky na její rodinu.
,,Já….nejsem sama. Nidky….sem nebyla." Řekla téměř neslyšně.

The END!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Blog?

Super 57.6% (118)
Nic moc 10.7% (22)
Ujde 12.7% (26)
Bléé 9.3% (19)
Kterej blog? 9.8% (20)

Komentáře

1 Naruta-chan Naruta-chan | E-mail | Web | 7. března 2011 v 15:16 | Reagovat

wow...super :-)  :-)  :-)

2 elwenkaa elwenkaa | Web | 7. března 2011 v 16:43 | Reagovat

Ehmmm konec? Tak jsem se do toho začetla..., ale jinak mooc se mi to líbilo :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama