Novinky:

Oneshot: Deja Vu

Konec paniky aneb VÝSLEDKY TŘÍDĚNÍ!!!

Prosím, nepiště mi sem reklamy - neodpovídám na ně!

NOW:
Frčím na: Workout!
Čtu (pročítám): Píseň ledu a ohně - Střet králů (ať žije Hra o trůny)
Potřebuju vidět: Všemocný, Sněhurka a lovec, Spáči
Poslouchám: RISE AGAINST! Foo Fighters, Three Days Grace apod... xD

Light and shadow 1

8. března 2011 v 21:23 | Tifa |  Light and Shadow
Je tu první díl Ligh and Shadow! Doufám, že se bude líbit :-)




"Šach mat."
"Coooo? Jak je možný, že si mě zase porazil?" nadávala Sayu.
"Už jsem ti někdy říkal: S trpělivostí nejdál dojdeš?" zeptal se Sen.
"Ne!" odsekla ironicky.
"Žádný učený z nebe nespadl, Sayuri."
"A co nee-sama?" přerušila ho.
"Ani tvoje sestra svoji moc neovládala od narození. Pamatuj, že jestli se chceš stát Qwaserem a nést zodpovědnost za svoji moc, musíš se učit celý život." Sayu se na něj zamračila a Sen ukončil jejich lekci.

Rudovláska stála na útesu a tvář nastavovala slunci. Zhluboka dýchala. Nejspíš se psychicky připravovala na cestu, kterou hodlá podniknout.
"Eli!!!" křičela Sayu zdálky. "Máme se jít najíst!"
Eliana se vrátila do domu, rovnou ke stolu, na kterém už bylo připraveno krásně vonící jídlo.
"Itadakimasu." Řekli naráz čtyři osoby u stolu. Potencionálně spokojená rodina. Když dojedli Kotone začala konverzaci.
"Jestli chcete jít už dnes, vyjděte co nejdříve, ať nejdete za tmy."
"Děkuji za starost Kotone, ale tohle už jsem promyslela. Sayu," obrátila se na sestru "máš sbaleno?" zeptala se Elena.
"Ano, už tři dny!" usmála se.
"Cesta bude rychlá, když budete tři. Neber s sebou nic zbytečného." Opáčil se Sen směrem k Sayuri.
"Nebudeme tři." povídala Elena. "Táhneme sebou ještě tři další smrady." Řekla a napila se.
"Opravdu chceš vzít i malou Michiko. Je to křehká dívenka, slabá a nezkušená." Strachovala se Kotone.
"Stejně jako Sayu. Ale ona je alespoň Qwaser. Navíc nemá co ztratit." Řekla Eliana a znovu se napila. Držela si neustále svůj bezstarostný výraz.
"Tak či tak, ty a Chesu je dokážete ochránit." Povzbuzoval Sen.
"A co Ai? Vždyť ona nemá žádné schopnosti." Pokračovala Kotone.
"Ale kdysi přece měla Elegii. Má zkušenosti v boji." Zapojila se do rozhovoru Sayu. Snažila se, aby zněla dospěle, ale její dětský hlas tomu zabraňoval.
"Sayuri má pravdu. Ta slečna by se jim mohla hodit. Navíc musí mít vlastní důvod, proč jít." Řekl Sen a tím pro Elenu ukončil konverzaci.
"Běž si vzít věci Sayu, za hodinu vyrážíme." Řekla bez zájmu, zvedla se od stolu a odkráčela po schodech do svého pokoje.

,,Sanji-kun, opravdu chceš nosit celou cestu tuto velikou zbraň?" zeptala se zvědavě Michiko.
,,Hnnn??? To je můj Gunblade (hybrid mezi mečem a střelnou zbraní) Bez něj nedám ani ránu." Hájil svoji zbraň.
"Vemte s sebou je to, co opravdu unesete. Nikdo vám pomáhat nebude." Vložila se do toho Elena, vycházejíc z domu.
"Eliana-sama, děkuji mnohokrát za to, že se mohu vypravit s Vámi." Uklonila se Michiko.
"Už jsi mi děkovala Cherry. Říkala jsem, že je to samozřejmost." Usmála se.
"Neboj El, já to unesu. Jsem přece chlap, ne?" smál se od ucha k uchu Yukata (Sanji).
,No ano, jsi chlap´ rozplývala se v mysli Sayuri.
"No jasný, jsi silák!" poplácal ho po zádech Chesu, který se právě dostavil. "Zdravím všechny." Věnoval Eleně krásný pohled a sedl si vedle ní.
"Jsme všichni?" zeptala se Sayu.
"Holáááá!!!" křičela zdálky zrzka.
"Jdeš pozdě." Řekla Elena otočená k Ai zády, připevňujíc si svůj pásek.
"Gomenasai. Pořád jsem si myslela, že jsem něco zapoměla. A taky jsem nemohla najít řasenku." Vydýchávala se.
"No to je tragédie." Brblala si Sayu.

Všichni se postavili. Chesu si rozhlídl po všech příchozích. Oni dva, Sayuri, hyperaktiv Yukata, Ai a malá Cherry teď tvořili skupinu.
"Můžeš mi vysvětlit tuhle skvadru?" kroutil hlavou.
"Též nemůžu uvěřit, jak jsme skončili." Smála se El.
Vyrazili.
,Když půjdeme k východním zhanicím, dostaneme se s někým do křížku hned druhej den. My vlastně ani nevíme, kam přesně jít. Ten "lék" může být kdekoliv. Já jen doufám, že zjistím, kde se proradná děvka schovává!´
"Nad čím přemýšlíš? Ai?" přerušila jí Eliana.
"Eh? No…uvažuju, jakou přesně máme cestu. Myslím, že chceš k východním hranicím Iliedu. V okamžik, kdy vkročíme na území Sandarského království, na nás někdo zaútočí. Nepochybuji, že si skvělí Qwaser, ale my máme pouze dva bojeschopné členy skupiny. Když ovšem nepočítám Sanjiho a Cherry." Dokončila svůj projev Ai.
"Neboj, s Chesuovou pomocí, bychom se měli takovýmto situacím bez problémů vyhnou." Ujistila ji Eliana.

"Úkol splněn, Můj Pane." Řekla tiše černovláska. "Ishida Nikaido byl odstraněn."
"Skvělá práce zlatíčko. Jako vždy." Pochválil jí hlubokým hlasem. "Máš volno." Řekl a otočil se na židli zpět k oknu. Suzuki vyšla z místnosti a nyní se nacházela uprostřed předlouhé chodby, na které byly po zhruba 15-ti metrech rozmístěny dveře. Když zahla doleva, narazila na cosi velkého, měkkého.

"Á Suzuki - chan, zdravím." Řekl slizkým hlasem vysoký muž. Byl tak nechutně oplzlí až se z toho zvedal žaludek.
"Pane" pozdravila a uklonila se typickým (japonským) způsobem.
"Co ta smutná tvářička? U takové krásné mladé slečny je to škode, nemyslíš?" naklonil se k ní a vzal mezi prsty pramínek jejích vlasů. Sáhl ji pod sukni a snažil se dostat k jejím kalhotkám.
"Hmmmm…" knučela Suzuki. Už přesně věděla co bude následovat. Chytil ji za stehno a přirazil ke zdi. Začal Suzuki líbat na krku a rozepínat košili. Když zjistil, že mu to nejde, prostě a jednoduše ji ztrhl. Potom ji položil na zem a nelámal si hlavu se sukní. Jen jí vyhrnul, sám si rozepnul a stáhl kalhoty a nečekaně a tvrdě do ní vnikl. Mnul jí ňadra a štípal do bradavek. Rychle přirážel. Suzuki nevydala ani hlásku. Přes zvyk a stále se opakující znásilňování, se naučila neodporovat a překousnou ty nepříjemné doteky a nepředstavitelnou bolest.

Když skončil, zvedl se a zapnul si kalhoty.
"Byla jsi skvělá." Otočil se a měl se na odchodu. "Ostatně jako vždy." Zasmál se a pokračoval ve své cestě.
Ona dál ležela na zemi. Hlasitě dýchala. Nepřišlo ji zvláštní, že jen tak leží na studené podlaze uprostřed prázdné chodby, pouze ve vyhrnuté sukni. Prostě na to byla zvyklá. V takových chvílích vždy chtěla přemýšlet o svém životě, ale to jí zakazoval rozum. Ne tak úplně rozum. Za Suzuki odjakživa myslel Warui. Vychoval si jí podle svých představ a pravidel. V její mysli nebylo nic. Jen prázdno.

To be Continued! xD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yami Yami | Web | 9. března 2011 v 7:01 | Reagovat

Hehe, jasně bejku, jsem džem, ty máš noveh desing? Pěknej, chválím... jo a bez diplomku se obejdu :D a jsem ráda, že budem esbínkovat :*
Jo a ff si přečtu až přijdu ze školy :D

2 Ája*SB* Ája*SB* | Web | 9. března 2011 v 7:30 | Reagovat

Prý: Táhneme sebou ještě další tři smrady XDDDD lol a kawai dess, prostě zelená forever XD a Hinata taky forever XDDD

3 naruto109 tve love sbenko naruto109 tve love sbenko | Web | 9. března 2011 v 15:46 | Reagovat

dekuju :-)  ;-)  :-)  :-)  :-)  :-D  :-)  :-)

4 elwenkaa elwenkaa | Web | 9. března 2011 v 18:13 | Reagovat

pěknej dess moc se ti povedl :-)  :-) jinak povídka úžasná, těším se na další dílek :-D

5 Yami Yami | Web | 10. března 2011 v 16:13 | Reagovat

Hele, Tif, kdy bude další díl? Je to totálně úžasný! Obzvláště perverzní část se Suzuki... hrozně se těšim na pokračování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama